Jeden letní týden jsme strávili v obci Bulhary na hranici Lednicko-valtického areálu. Bulhary byly původně malá osada, o které se prvně písemně zmiňují memoáry z roku 1244. Dnes je to vyhlášená vinařská oblast. Já jsem tam překvapivě vína moc nevypila, což se mi při pobytu na Moravě stalo poprvé, ovšem zážitků jsem si domů vezla více, než jsem myslela.
Bydleli jsme v Lovecké chatě Bulhary, kterou si přes LESY ČR můžete pronajmout i vy. Chata je kousek od obce a přitom mimo civilizaci a místo aut a lidí Vám kolem baráku chodí daňci. Je to úchvatná podívaná, upozorňuji, že bez signálu a úplně baby friendly (ohledně vybavení pro děti) také není. Ale přímo v obci najdete dětské hřiště, nebo třeba podnik s hezkým názvem Dvorek jako víno, kde mají zvířátka i menší hřišťátko.
A tady už se s Vámi podělím o pár tipů na výlety.
Na kole jsme se vydali do Lednice, je to pár kilometrů po rovince, takže to zvládnou i mladší děti, nebo mámy s prťaty v cyklosedačce. Jen malá vsuvka – pokud nejste zkušené jezdkyně – bacha na prudší kopečky, kolo má tendenci se převracet 😀 a zpátky k cyklovýletu. Klasická lákadla Lednice jako zámek a park asi znáte, ale pro malé děti to úplně není. Zajímavější už může být Muzeum Hraček, nebo pěkné dětské hřiště v Cihlářské ulici. Hned naproti je i Muzeum Mučících nástrojů, kam zaběhl muž, když si Kubík hrál na hřišti. Další zastávkou byl Hippoclub Lednice, kde je menší hřiště pro děti (které už něco pamatuje), bazén, koníci a možnost dát si dobrý oběd.
Kousek od Bulhar je Mikulov, i když jsme tam neměli žádný dětský cíl, tak jsem byla s odpolednem stráveném v Mikulově hodně spokojená. Okolo náměstí jsou parkoviště placená, s čímž je potřeba počítat. My jsme si dali kávu a limču ve vinném baru Korek a prošli si náměstí, kde na každém rohu číhala zmrzlina, takže ani Kubík nepřišel zkrátka. Podél zámku vedou krásné cestičky s ještě hezčími výhledy.
Určitě se vyplatí zajet i do Valtic, procházka kolem zámku je jasná věc a zde už jsou připraveni i na děti a přes léto tu byla výstava kostiček a dětská dílna. Na náměstí je vyhlášená masna, kde si můžete koupit třeba domácí špekáčky.
Osobně jsem se hodně těšila do Čejkovic. Víte, co je v téhle vinařské obci zajímavého krom vinic? No jasně Sonnentor! Tady roste radost – to je motto firmy Sonnentor, mám moc ráda jejich koncept, čaje, koření a celou atmosféru kolem této společnosti. O jejich historii, vizích a hodnotách si můžete přečít u nich na webu. Ale poslechnout si celý příběh a ochutnat jejich produkty při zážitkových exkurzích, nebo přímo v prodejně, to už je další level. Mají program i pro děti a nádhernou zahradu s hřištěm. Pokud máte rádi kvalitní potraviny v bio kvalitě, příjemné prostředí a výborné dorty, určitě si tuhle zastávku nenechte ujít.
Dalším parádním tipem je Stezka bosou nohou, kterou jsem šla v ponožkobotách a Kubíkem v nosítku 😊 Začátek stezky je poblíž Kolonády na Rajstně nad Valticemi. Dalo se zde i zadarmo parkovat, ovšem parkoviště je spíše přírodního typu tzn. po dešti bláto a dost vyježděné, tak s tím raději počítejte. Jinak celá Stezka je moc příjemná procházka okolo vinic, která vede dokonce i přes Rakousko (takže cestovní doklady s sebou) a zakončit ji můžete v historickém Muzeu Železné opony. Muzeum doporučuji navštívit, neměli bychom na minulost úplně zapomínat a dětem (těm větším) připomenout, že vždycky nebylo jen dobře. .
Málem bych zapomněla na krátkou, ovšem krásnou zastávku. Tou byla Rozhledna Slunečná ve Velkých Pavlovicích, u které stojí malé, ale hezké občerstvení. Parkování i výlez na rozhlednu byl gratis, limča ve stánku už samozřejmě za kačky. Určitě si tam udělejte pauzičku mezi výlety, výhledy z rozhledny stojí za to.
No a ještě pro Vás mám malý tip na jídlo po cestě zpátky k domovu. Stavili jsme se ve Vysokém Mýtě v Pivovaru Kujebák. Pro děti mají pěkné venkovní hřiště, pro rodiče místní pivo a dobroty nejen na jídeláku, ale i v chlaďáku, třeba domácí paštiky.
Jižní Moravu mám moc ráda, je tam krásné počasí, pohodoví lidi a celá ta atmosféra tohodle regionu je super, že by to víno?